Kocanda Kravsko 
Na zemi je spousta stop. Viděl jsem velké kulaté otisky. To budou určitě podkovy, jak tudy včera prošli poníci z vyjížďky s dětmi.
Pak jsou tu malé škrábance a otisky drápků. Slepičky tu ráno pobíhaly sem a tam a hledaly svá vajíčka.
Ale počkej… Našel jsem ještě něco jiného. Jsou tu i menší stopy. Takové drobné tlapičky. Nejsou od slepic ani od poníků.
Někdo malý tu v noci určitě byl…
Včera večer jsme už byli ve stáji. Měli jsme na sobě ještě sedla po projížďce, ale už jsme jen odpočívali.
Vedle našich boxů stál kyblík plný mrkví… ale ráno už byl skoro prázdný!
Nevíme, kdo si je vzal. My jsme nic neviděli, jen jsme slyšeli, jak si někde poblíž pejsek spokojeně chroupal svou kost.
Jinak byla noc klidná.
Možná tu ale někdo byl kvůli těm mrkvím… a mohl vidět i něco dalšího.
Včera večer jsem byla se svými králičátky tady nahoře v naší noře. Zalezli jsme dovnitř a uvelebili jsme se ke spánku. Venku byl klid.
V noci mě ale něco probudilo… Slyšela jsem tiché skřípání schodů. Jako když po nich někdo opatrně chodí.
Napadlo mě, jestli někdo neotevřel dveře… nebo se nepohyboval někde na střeše nad námi. Chvíli jsem poslouchala, ale pak bylo zase ticho.
My jsme byli celou noc vzhůru a pozorovali jsme, co se kolem děje. Jsme malí, ale nic nám neunikne!
Dobře jsme si prohlédli všechny stopy na zemi. Můžeme vám říct, že ten, kdo vzal vajíčka, nemá dvě nohy, tedy nebyl to člověk ani žádný ptáček. A taky to nemá šest nohou, takže to nebyl žádný hmyz. Podle stop jsme si skoro jistí… Ten, kdo tu v noci byl, měl nohy čtyři.“
My jsme byly v noci vzhůru. Potichu jsme se plížily kolem. Můžeme ti říct, že pejsek to určitě nebyl. Ten by přece hlídal, aby se nic takového nestalo.
A taky to nebyl šnek. Ten je pomalý a navíc jsme ho nikde v noci neviděly.
Myšku můžeš taky vyškrtnout. Tu jsme celou noc naháněly, takže ta na žádná vajíčka čas neměla.
Ten, koho hledáte, byl někdo jiný…“
Já vám toho moc nepovím o vajíčkách. Mě zajímá hlavně salát. Celou noc jsem se pomalu trmácel přes záhon.
Včera jsem byl ještě u mrkve… ale představte si, někdo ji vytrhal a odnesl v kýblu! Teď tam zbyla jen cibule… a tu já tuze nerad. Tak jsem se vydal na dlouhou cestu do salátového záhonu.
Jestli někdo v noci běhal kolem, já jsem ho nepotkal. Já jdu pomalu a dívám se hlavně po jídle.“
My jsme byli celou noc vysoko a měli jsme dobrý rozhled. Dívali jsme se kolem sebe, ale nikde jsme neviděli, že by někdo lezl na strom.
A ani u vody se nic zvláštního nedělo.
Myslíme si tedy, že ten, kdo vzal vajíčka, se neschoval ani na stromě, ani ve vodě.
Možná je schoval někam jinam třeba do nory?“
My jsme včera byly celý den u fontány a nic zvláštního se nestalo.
Bylo hezky, sluníčko svítilo a všechno bylo v klidu.
Dnes ráno jsme potkaly slepičky a ty nám pověděly, co se jim v noci stalo.
To je ale hrozná věc!
Myslíme si, že za dne by si na to nikdo netroufl, kéž by slunce stále svítilo, aby se takové hrozné věci nemohly už nikdy znovu stát.
My jsme byly celou dobu v jezírku, takže jsme nic neviděly v noci na souši.
Ale ráno jsme si všimly něčeho zvláštního, co tu včera nebylo… U břehu ležel malý chomáček bílých chlupů. To znamená, že zvířátko, které nejspíš vajíčko vzalo, určitě nemá šupiny jako my a ani peří.
Má srst!“
Včera jsme létaly kolem a moc se nám líbilo, jak krásné barevné mašličky měli koníci na vyjížďce.
To byla paráda! Ale v noci jsme ještě chvilku bděly… Zahlédly jsme kočičky, jak se honí za myší. A také jsme viděly, jak kolem proběhlo nějaké menší zvířátko s dlouhýma ušima.
Byla tma, takže jsme neviděly všechno úplně přesně… ale ty dlouhé uši jsme si zapamatovaly.“
To já jsem ta vajíčka odnesl.
Nechtěl jsem slepičkám ublížit. Jen jsem měl strach.
Věděl jsem, že se z vajíček brzy vylíhnou kuřátka… a bál jsem se, že si je lidé vezmou a už se to nestane.
Chtěl jsem je schovat na bezpečné místo, kde bych se o ně mohl starat.
Vzal jsem je potichu v noci, aby si mě nikdo nevšiml. Teď už ale vidím, že jsem to měl říct a ne je jen tak vzít… Mrzí mě to.
Chtěl jsem jen pomoct.
Na zemi je spousta stop. Viděl jsem velké kulaté otisky. To budou určitě podkovy, jak tudy včera prošli poníci z vyjížďky s dětmi.
Včera večer jsme už byli ve stáji. Měli jsme na sobě ještě sedla po projížďce, ale už jsme jen odpočívali.
Včera večer jsem byla se svými králičátky tady nahoře v naší noře. Zalezli jsme dovnitř a uvelebili jsme se ke spánku. Venku byl klid.
My jsme byli celou noc vzhůru a pozorovali jsme, co se kolem děje. Jsme malí, ale nic nám neunikne!
My jsme byly v noci vzhůru. Potichu jsme se plížily kolem. Můžeme ti říct, že pejsek to určitě nebyl. Ten by přece hlídal, aby se nic takového nestalo.
Já vám toho moc nepovím o vajíčkách. Mě zajímá hlavně salát. Celou noc jsem se pomalu trmácel přes záhon.
My jsme byli celou noc vysoko a měli jsme dobrý rozhled. Dívali jsme se kolem sebe, ale nikde jsme neviděli, že by někdo lezl na strom.
My jsme včera byly celý den u fontány a nic zvláštního se nestalo. Bylo hezky, sluníčko svítilo a všechno bylo v klidu.
My jsme byly celou dobu v jezírku, takže jsme nic neviděly v noci na souši.
Včera jsme létaly kolem a moc se nám líbilo, jak krásné barevné mašličky měli koníci na vyjížďce.
To já jsem ta vajíčka odnesl.
Nechtěl jsem slepičkám ublížit. Jen jsem měl strach.
Věděl jsem, že se z vajíček brzy vylíhnou kuřátka… a bál jsem se, že si je lidé vezmou a už se to nestane.